Lístky zrušeny

Přídělový systém (neboli prodej na lístky) byl v našich zemích zaveden v roce 1939, v době existence Protektorátu Čechy a Morava, a přetrval až do měnové reformy v roce 1953. V podstatě se jednalo o nařízení, kolik základního zboží si smí člověk koupit. 

Postupně byly zavedeny lístky na potraviny, mýdlo, tabák, na pohonné hmoty a na některé další druhy zboží. Při nákupu pak musel zákazník nejen zaplatit penězi, ale také odstřihnout lístek a předat ho obchodníkovi jako doklad, že má na dané zboží nárok. Takovému způsobu nákupu a prodeje zboží se říkalo „vázaný trh“.

Protože příděly nebyly velké, hledali lidé cesty, jak si zboží obstarat i bez lístku. Postupně tak začal fungovat nelegální prodej zboží, takzvaný „černý trh“, kde se zboží prodávalo za mnohem vyšší ceny než v obchodech, ale bez nutnosti předložit lístek.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se vláda rozhodla obchodování na černém trhu zamezit. Přistoupila proto k postupnému zavedení takzvaného „volného trhu“. Ten fungoval tak, že na zboží „na lístky“ byly stanoveny pevné, poměrně nízké ceny. Pokud si ale člověk chtěl koupit větší množství zboží, než na které měl podle přídělu nárok, mohl si ho koupit legálně i bez lístků, ale za podstatně vyšší ceny.

Množství zboží, na které měl člověk nárok, určoval stát podle věku a náročnosti práce, kterou dotyčný vykonával. Přídělový systém však komunisté zneužívali také k tomu, aby zvýhodňovali, či naopak znevýhodňovali vybrané skupiny obyvatel. Zvláštní, vysoké příděly dostávali funkcionáři KSČ, důstojníci komunistické policie a Československé lidové armády, tedy opory režimu. Naopak lidé, kteří byli režimu nepohodlní, mohli být z přídělového systému zcela vyloučeni. To znamenalo, že nedostávali žádné lístky na levnější zboží, a vše si tak museli  draze nakupovat na zmíněném volném trhu.

Níže se můžete podívat, jak velké byly rozdíly v cenách zboží na vázaném trhu (na lístky) a na trhu volném.